Začátkem prosince jsme zatoužili po nějakém tvoření a už dlouho jsme si nevyrobili něco na ozdobu, dekoraci a jen tak pro radost. Nechtělo se nám malovat ani lepit a pak jsem narazila na obrázek vánočního skřítka.
Nápad se líbil mě i Maxíkovi. Jen jsem nechtěla žádné kožešinky, „Merry Christmas“ nápisy a podobně. Chtěla jsem, aby byl trochu netradiční, jedinečný a prostě náš. V komoře jsem narazila na fixy na textil, které jsme nedávno použili na výrobu narozeninových dárků pro tátu a babičku. Našla jsem několik starých jednobarevných triček a napadlo mě, že je pokreslíme fixy a vytvoříme si vlastní originální látky. Nakonec zůstalo jen u čepičky.
Použitý materiál a pomůcky:
- tři různobarevná trička
- bavlněný provázek
- chlupatá bambulka
- fixy na textil
- polystyrenové víčko (z polévkové misky)
- alobal, vata, rýže
- nůžky
- tavná pistole
Nejprve jsme se vrhli na trička a výběr barev. Maxík si vybral modrou barvu na tělo, zelenou na ruce a tmavě červenou na čepici. Z původního plánu trochu sešlo, protože nakreslil vzory pouze na čepici a trval na tom, že chce skřítka jen modrého.
Jak jsme tvořili vánočního skřítka
Čepici jsme vytvořili jednoduše, pouze jsme ustřihli rukáv z dětského trička a Max na něho černým fixem udělal zimní vzorek. Zatímco Max kreslil, já jsem připravila a nastříhala látky na tělo, ruce a nohy.
Z modrého trička jsem vystřihla kolo a velký obdélník na tělo. Ruce vánočního skřítka měly být zelené, a abych si práci trochu ulehčila, ustřihla jsem jednoduše spodní lem, naměřila potřebnou délku a otočila ho naruby.
Jak už jsem několikrát psala, nerada šiju, takže jsem si i tentokrát vzala na pomoc tavnou pistoli. Slepila jsem modré kolo a obdélník dohromady a během chvilky mi vznikl „pytlík“, který měl tvořit tělo skřítka.
Slepila jsem také čtyři ovály červené látky, dva větší na nohy, dva menší na ruce.
Maxík si vyzkoušel motání provázku a výrobu bambulky.
Pak jsme pomalu přešli k vycpávání jednotlivých částí. Do zelených dutinek jsme zasunuli smotaný alobal, aby byly trochu pohyblivé a daly se tvarovat. Aby byl skřítek stabilní, potřebovali jsme něco jako kostru, něco pevného a těžšího do jeho těla. Do připraveného „pytlíku“ z modré látky jsem na dno dala polystyrenové víčko. Na víčko jsme položili váček naplněný rýží a s velkým kusem alobalu.
Než jsem vytvořila tuhle úžasnou „kostru“, Maxík si hrál s končetinami a udělal mi kytičku.
Celé tělo skřítka jsme okolo „kostry“ vycpali zbytky látek a vatou. Úplně na závěr jsme si nechali výrobu vousů. Použili jsme bavlněný provázek a vázali jednoduché uzlíky.
Vousy se mi zdáli hodně řídké, takže jsme nakonec vytvořili dvě vrstvy. Maxík našel růžovou bambulku na nos a mohli jsme si našeho vánočního skřítka zkompletovat.
Vycpané tělo jsme zavázali, nalepili jsme na něho obě vrstvy vousů, nos, připevnili jsme ruce i nohy a na závěr jsme mu na tělo narazili a přilepili čepici.
Původně měl skřítek čepici svěšenou, ale přišlo mi líto, že moc nevynikají nakreslené vzory. Zkusili jsme tedy čepici „postavit“. Na vyztužení jsme opět použili zmačkaný alobal.
Rozhodli jsme se, že si necháme skřítka se špičatou čepicí.
A určitě vás zajímá, jestli nám skřítek tropí nějaké hlouposti. Zrovna v neděli schoval jednu šupinku z našeho adventního kalendáře a zalezl si s ní do trouby. Prý to tam moc vonělo. Pekli jsme totiž perníčky.
