Pohádka o mašince, kterou jsme si vymysleli o prázdninách u moře. Fungovala celé dva měsíce jako pohádka na dobrou noc. Už dlouho jsme si ji nevyprávěli, proto jsem se rozhodla ji sepsat, abychom na ni nezapomněli.
Byla jednou jedna mašinka, co měla jedny kamínka a jeden komínek. A měla strojvedoucího Maxíka. Jezdili spolu po výletech a křížem krážem po světě a moc je to bavilo.
Jednoho dne se rozhodli, že budou vozit děti. Pořídili jeden vagónek a naložili tři děti. Jezdili s nimi po výletech a všem se to moc líbilo.
Tak se rozhodli, že pořídí mašince druhý vagónek a už vozili šest dětí. Ale stále neměli dost, proto pořídili mašince třetí vagónek a už vozili devět dětí. Ale ani to jim nestačilo a pořídili mašince čtvrtý vagónek, aby mohli vozit dvanáct dětí. Ale to už se mašinka nerozjela. Čtyři vagónky a dvanáct dětí už na ni bylo moc.
Strojvedoucí Maxík tedy povídá mašince: „Musíš hodně jíst a pít, aby si vyrostla a měla hodně síly.“
Mašinka jedla a pila, ale nic se nedělo. Stále čtyři vagónky neutáhla. Pak povídá strojvedoucímu Maxíkovi: „No jo, ale já jsem stroj na mě jídlo nezabírá.“
A museli přemýšlet, co dál. Pak Maxíka strojvedoucího napadlo, že přidají mašince další kamínka a komínek. A jak to vymysleli, tak to také udělali. Mašince přidali ještě jedny kamínka.
Mašinka se rozjela a utáhla všechny čtyři vagónky a dvanáct dětí. Znovu mohli jezdit po výletech a po světě.
Jednoho dne Maxík strojvedoucí povídá: „Já znám jedno tuze krásné místo v Řecku na Lefkádě.“ A mašinka odvezla Maxíka a děti do Řecka. Tam si všichni hráli, koupali se v moři a byli moc šťastní.
