Barevný list ze samotvrdnoucí hmoty jsme vyrobili jako dárek. Maxíkova babička má narozeniny začátkem listopadu a nápad na svícínek se nám pro tuto příležitost moc líbil. Návodů na internetu najdete hned několik, ale ten náš bude zcela jistě výjimečný. I když finální výrobek na úvodní fotce vypadá krásně, tak naše tvoření se neslo spíše v duchu malé katastrofy. Zde je náš originální postup plný chyb a návodů, jak je napravit.
Použitý materiál a pomůcky:
- samotvrdnoucí hmota (kupovaná nebo domácí)
- list, my si vybrali javorový pro jeho tvar
- miska na sušení
- tempery, štětec
- bezbarvý lak
- čajová svíčka
Tvoření listu, den první
S domácí samotvrdnoucí hmotou už máme nějaké zkušenosti. Každý rok si z ní tvoříme vánoční ozdoby, tak jsme ji zvolili i na výrobu listu. A tato volba byla možná chybou číslo jedna. U vánočních ozdob jsem nikdy neřešila úplně přesně poměry sody, škrobu a vody a tak nějak se hmota pokaždé podařila. Při vykrajování se s hmotou rychleji pracuje a malé ozdoby nám nikdy nepraskaly.
Hmotu jsme uvařili společně s Maxíkem, vyváleli, položili jsme na ní list a znovu vyváleli, aby se nám obtiskly žilky. Předtím jsem list trochu navlhčila, aby k hmotě přilnul a lépe se nám vykrajovalo. List ze samotvrdnoucí hmoty jsme po obvodu pomalu vykrojili z hmoty a okraje prstem lehce začistili. Pak jsme list sejmuli. Byla jsem trochu zklamaná, že žilky nejsou moc výrazné a rozhodla jsem se doprostřed hmoty ještě otlačit místo pro čajovou svíčku. A zde se stala chyba číslo dvě. Hmota při sušení ráda praská právě v místech, kde jsou vytlačené žilky.
Chtěla jsem, aby náš list byl lehce prohnutý. V několika návodech jsem viděla, že list se má vložit do misky. A zde nastala chyba číslo tři. Nachystala jsem si moc malou a uzavřenou misku. Když jsem do ní list vložila, okamžitě se na povrchu hmoty objevily drobné prasklinky. List jsem tedy vyjmula a přenesla do větší misky. Bohužel touto dvojí manipulací jsem listu moc nepomohla. Asi by bylo vhodnější válet hmotu na potravinové fólii a list přenést do misky společně s fólií.
Záchrana listu, den druhý
Druhý den ráno jsem šla list zkontrolovat a byl prasklý skoro na tři části, v místě žilek a v místě, kde jsem otlačila svíčku. Naštěstí z druhé strany byla hmota ještě měkká. List jsem opatrně vyjmula, dala misku dnem vzhůru a list poskládala. Trochou vody jsem navlhčila hmotu a snažila jsem se zacelit praskliny a list slepit.
Sušení jsem hodinu urychlovala fénem. Po předchozí zkušenosti jsem se bála sušit v troubě, kde by byl bez dozoru. Bohužel jsme hodně spěchali, měli jsme na výrobu jen dva dny. Zároveň jsem nechtěla Maxíka zklamat. Těšil se, že bude list malovat. Fénovaní se celkem osvědčilo a hmota rovnoměrně tvrdla. Za chvilku bylo možné list otočit a sušit z obou stran.
Odpoledne, když Max přišel ze školky, mohl hned malovat. Maloval obyčejnými temperami, nejprve jednu stranu, potom jsme sušili fénem a potom druhou stranu. Už jsem si myslela, že bude stačit finální vrstva laku a bude hotovo.
Když jsem nanášela první vrstvu laku, všimla jsem si opět jedné velké praskliny, která celý list prakticky rozdělovala na dvě poloviny. Myslela jsem, že lak pomůže, dostane se do praskliny, zatvrdne a bude to nějak držet pohromadě. Ale bohužel.
Rozhodně jsem se nehodlala jen tak vzdát. Z pevného kartónu jsem vystřihla ovál a přímo lakem jsem ho nalepila do spodní části listu. Sice jsme přišli o část Maxíkovi malby, ale zase nám vznikl rovný stojánek a spojili se všechny části u největších prasklin. Lakovala jsem dvě vrstvy. Po zalakování krásně vynikla malba, i žilky a temperové barvy se rozzářily.
List ze samotvrdnoucí hmoty vypadá krásně a já měla radost, že se mi ho podařilo zachránit. Na závěr mohu jen napsat, že jsem si toto tvoření opravdu „užila“.
